Levičák Jirka ale sliboval důchodcům třináctý důchod i kdyby si na to musel půjčit. Pravděpodobně neví, (jeho manželka mu to nepřetlumočila), že v Řecku je běžné pro byrokraty brát i plat čtrnáctý, patnáctý a šestnáctý. Není divu, že volič byl z celé této kampaně úplně zmatený a volby dopadly tak jak dopadly.
V Česku politici a média o Řecku doopravdy řekli a napsali obrovskou hromadu nesmysků.
Největší pitomost řekl Tatíček Klaus, když prohlásil: „
Skutečná příčina, ale skutečná příčina této tragédie není racionální nebo neracionální hospodářská politika v Řecku, ale euro, které tuto tragédii způsobilo.„
Je to úplně naopak. Bez eura by dnes Řecko bylo na tom hůř než sousední Albánie. S eurem nebo bez něj, Řecko by stejně mělo rozpočtový schodek neboť deficit patří, hned vedle korupce, k řecké národni tradici. Není lehké si to představit, ale korupce v Řecku je větší než v Česku. Podle Transparency International, na stupnici od 1 do 30, kde třicet znamená nejzkorumpovanější v Evropě, Česko je na 25 místě a Řecko je na dvacátémosmém.
Proto, když pravicová řecká vláda dostala nabídku od samotného ředitele Cohna z renomované světové finanční firmy Goldman Sachs, že jim pomůže dostat se do EMU (Evropské měnové unie), byla to nabídka, která se nedala odmítnout. Udělala se transakce odborně se jmenující „cross-currency swap“, schodek státniho rozpočtu byl iluzorně snížen pod hranici 3% HDP a celkový řecký dluh v kalných vodách světových finančních trhů nebyl byrokratům z Eurostatu jasně vyditelný. Konečná bilance byla, firma Goldman Sachs si na transakci vydělala miliardu dolarů, Řecko se dostalo do EMU a nekvalitní řecký dluh skončil v rukou evropských bank a penzijních fondů.
České pravicové strany, lépe řečeno, jedna skoropravicová a dvě privátní strany ovládanné boháči, plánují občanům řádně utáhnout opasky a řecká krize se jim hodila. Obyčejný řek, ale toho od státu moc nedostane. Ohromné množství peněz sežere, hned vedle byrokracie, armáda. Řecko se nenávidí s Tureckem a i v době míru šíleně zbrojí a udržuje velkou armádu. Náklady na armádu převyšují výdaje na důchody. Ale i tak, poslední hřebík do rakve řeckých financí byly obrovsky prodělečné Olympijské hry, na kterých pouze vydělalo pár řeckých boháčů.
Pravicové strany také neřekly voličům, že řečtí superbohatí, jako Niarchos, Angelopoulos, Onassis a další, platí pouze minimální daně. Ne, že by podváděli ale jejich právo neplatit daně je přímo zakotvené konstituci Řecka. Změnit konstituci v tomto směru se třeba povede i českým novopečeným stranám. Řecko má tolik boháčů, že pouze několik znich by vlastnoručně mohlo zachránit státní finance, ovšem to se zaručeně nestane.
I to, že řecký dluh ohrožuje celou eurozónu je nesmysl. Řecko představuje pouze 2% HDP Evropské unie a tak je to jako kdyby mrňavá Nana Mouskouri prdla do Egejského moře. Ve skutečnosti, po devalvaci dolaru, hodnota euro byla neúnosně vysoká a bylo nutné ji snížit. K tomuto účelu se nejlépe hodila malá, hodně zkorumpovaná země někde na okraji Evropy, kterou Řecko bezesporu je.
Z prdu se udělal uragán, světové trhy hodnotu eura patřičně upravily a z antické řecké tragedie se stala moderní komedie..